Bolívijská motlitba

Už jste někdy cítili život tak intenzívně pulzovat vaším bytím, že jste se stali vodičem této vesmírné síly, drátem vysokého napětí tepající nesmrtelnou energii a z každého pórů vašeho těla stříkal oslňující proud fotonů, světla prozařujícího hmotu, avšak oči příjemně hladící... a všechny hráze mysli se protrhávají a ty se necháváš nést tímto proudem, nejdřív bojácně, ale i tento blok se bortí a odevzdáváš se řece s důvěrou, s vírou ve vyšší smysl mimo tvé chápání a ty cítíš a tudíž nepotřebuješ vědět ani chápat, už nevnímáš otřesy, protože nekladeš odpor, stáváš se otřesem samým....

....a proto:

Děkuji ti za projížďku po posvátném jezeře Titicaca, ostrov Isla del Sol je jako ze zapomenuté pohádky,

cesta lodí zpět do Copacabany byla krásně lenivá, navzdory mýmu sluncem spálenýmu obličeji,

Děkuji ti za ten prašivej pokoj v La Paz, ačkoliv zrovna nevoněl a nezářil čistotou,

bylo krásný spát po tom trmácení z Machu Picchu a nočním busem do Puny zase v posteli, i když mi byla malá,

Děkuji ti za šok, co mi připravily strmé ulice La Paz, ve kterých jsem lapal po dechu v řídkém horském vzduchu,

jeho nikdy nekončící pouliční tržiště, lidé všech nemožných řemesel a žebrající stařenky v oblečení z minulého století mi připomněly, kolik bohatství mi život nadělil,

Děkuji ti za nezapomenutelnou noční cestu do Potosi,

nechtěl jsem toho opilýho strejdu fackovat, ale fakt mi neměl sahat na hlavu a taky nemusel pořád mluvit sám pro sebe,

vždyť ta slečna vedle ho vůbec neposlouchala, naopak ho s ostatními okřikovala ať už je konečně zticha a nechá nás spát,

nakonec mi ho bylo stejně líto, když plakal venku před tou prodavačkou rádobyburgerů a rozhodl se vystoupit,

Děkuji ti za ledový déšť, co mě přivítal v šest ráno na autobusáku v Potosi,

nenechal jsem se odradit od mě expedice a o to víc jsem si vážil sluníčka, co na nás přes všechny šedivé mráčky vykouklo o pár hodin později,

Děkuji ti za super kafíčko na Plaza 10 de Noviembre,

bylo fajn být v suchu a teplé, navzdory chybějícímu toaletnímu papírů na záchodě, poradil jsem si zálesácky,

Moc ti děkuji za cestu k laguně Tarapaya,

procházet sám pustou, leč majestátní krajinou mi připomnělo mou maličkost a vděčnost,

Děkuji ti za ten pocit vnořit se do teplé vody víc jak 4km nad mořem nad jejíž hladinou se vznášela pára, obklopen skalami,

laguna mi očistila dušičku a cestou zpět řidič mikrobusu, co mi milostivě zastavil za mostem,

už nebyl jen další zapáchající bolívijec se špínou za nehty a mastnými vlasy s lupy, ale člověk, co se protlouká nelehkým životem jak může a navzdory těžkostem ti vždycky vrátí úsměv a dá se s tebou do řeči na nevážně téma, aby cesta utíkala,

Děkuji ti za cestu do Sucre a za tu omeletu za 12 bolivianů, nakonec byla mnohem větší než jsem čekal a zdolala můj hlad,

Je těžké ti děkovat za nekonečnou cestu do Santa Cruz, ale ne, i za tu ti děkuji, sám jsem si ji zvolil navzdory radám místních vzít to přes Cochabamba, kudy se jede přes asfalt, nemluvě o tom, že bylo nádherné ulevit si v křoví ve vyschlém řečišti, dál od hluku ostatních lidí z autobusu a koukat při tom na hvězdy a světlušky co měly cestu kolem,

Děkuji ti i za tu hubu nevymáchanou zakrslého tlouštíka řidiče, který navzdory 4h zpoždění díky nočnímu dešti a kamení, co se sesunulo na cestu, si v klidu zastavil a začal si cpát pupek a žvástat s ostatními řidiči a protestujícím lidem řvoucně vzkázal, ať si jdou klidně pěšky, když se jim nelíbí na něj čekat,

vždyť ten sympatický pan z Argentiny přečkal půlku téhle drmolaté cesty na sedadle z polštáře a basy od piva a nevzalo mu to úsměv,

Děkuji ti za příjezd do Santa Cruz a za večerní spojení do Paraguay, myslel jsem, že nikdy nedorazíme,

bylo krásné nechat tlouštíka a jeho bus od bahna za zády, koupit si cestu do Asuncion a vyčistit si konečně zuby!

Děkuji ti za všechny zážitky z Bolívie, kterou jsem přeletěl cestou necestou, v nepohodě a vesměs nemytý,

Ve finále ti děkuji za tuhle internet `kavárnu`, kde je jako v sauně a občas z venku zavane smrad odpadů, zatímco se střídá slunce a tropický déšť,

nebylo lehké najít připojení, které mi konečně otevřelo české stránky!

Před překročením hranice Paraguay, kdy už mě od fantastické zmrzliny od Mendozy a čerstvého masíčka z parilla od naproti dělí už jen hranice s Argentinou a kvalitní asfalt až do Mar del Plata, ti za tohle všechno od srdce děkuji!

Amen